Jak se zbavit derealizace a depersonalizace

silná derealizace a depersonalizace

Derealizací a depersonalizací trpí poměrně velké procento lidí, kteří se potýkají s nejistotou, jak s takovým stavem správně pracovat. Potřebujete ho dostat pod kontrolu. Bohužel právě s nástupem úzkosti svou kontrolu ztrácíte a nastoupí strach. Strach stavy depersonalizace a derealizace přiživuje. Je tedy potřeba ho výrazně redukovat.

Během dne se intenzita úzkostných stavů mění. Často pociťujete úzkost ráno po probuzení, v průběhu dne zažijete jednu nebo více intenzivnějších fází a večer se obvykle uklidníte. Nicméně existují i případy, kdy vrcholí intenzita právě v noci.

Co zažívá člověk trpící derealizací a depersonalizací?


„Díky derealizaci se cítím nereálně a i svět kolem mě je jaksi nereálný. Jako bych byl ve snu, ale nemohl jsem se probudit. Je to divný pocit, jakoby bylo něco špatně a pocitově jsem daleko od mého okolí. Jako bych ztratil kontrolu a moje mysl a tělo byly od sebe oddělené. Všechno a všichni vypadají divně a neskutečně. Mám pocit, že sleduji vše, co se děje kolem mě, ale ve skutečnosti tam nejsem.“


Zvládnutí depersonalizace a derealizace (dále DD) je proces pochopení:

  1. co je spouštěčem,
  2. co se během těchto stavů děje v těle,
  3. jak tyto stavy fungují, jak nad vámi přebírají kontrolu, co je posiluje a co oslabuje,
  4. co je třeba udělat a jak je třeba pracovat s myslí, když tento stav u vás opět začíná nastupovat.
jak se zbavit depersonalizace a derealizace

Co se při derealizaci děje v těle

Při nárůstu intenzity je aktivována amygdala, mozkové jádro odpovědně za detekci hrozeb. Její aktivace je spojena právě se změnou intenzity prožívání, kterou vyhodnotí jako hrozbu, načež iniciuje sekvenci, která vede k vyloučení adrenalinu do krve. Tento proces sekrece adrenalinu prožíváte jako strach, paniku, hrůzu.

U odosobněných jedinců je ve skutečnosti amygdala ještě citlivější než u ostatních. Nepřetržitě monitoruje okolí a vyhodnocuje hrozby i v situacích, kdy jste zcela v bezpečí a nic vám nehrozí. Říkáme tomu hypervigilantní stav. Stačí drobná změna a záhy jste přemoženi strachem, který vám ale spíše škodí.

Sic není možné vědomě amygdalu kontrolovat a řídit, co můžeme ovlivnit, je naše interpretace okolních změn, abychom je nepovažovali za hrozbu.

Pocit odosobnění zhoršuje váš strach

Jakmile tedy opět pocítíte nástup derealizace, je nezbytné ovládnout své myšlenky a emoce. Jak na to? Po vyloučení adrenalinu se vám automaticky spustí emoce strachu. Dobře, je to proces, který jste zažili a víte, že je důsledkem zcitlivělých funkcí amygdaly. Takto si to vysvětlete. Přijměte svůj strach. Je nutné, abyste na svůj strach nereagovali strachem a racionalizace je jednou z efektivních strategií, které mohu doporučit.


VIZUALIZACE

Představte si stav DD jak zapadnutí do bažiny. Bažina symbolizuje váš strach. Pokud budete kopat a šít sebou, abyste se z bažiny dostali, co se stane? Propadnete se hlouběji. Strachem a snahou o útěk se nelze z bažiny dostat. Naopak je třeba se zklidnit. Pojmenujte si svůj stav. „Mám úzkost, cítím se odosobněný. Dobře, je to fáze, která se mi teď z nějakého důvodu potřebuje dít a stejně jako začala, tak taky skončí. Budu teď pokračovat v činnosti a jednou to přejde.“


jak se zbavit depersonalizace a derealizace

Přirozený instinkt vám radí s DD bojovat, bát se jí a utéct. Ve skutečnosti byste ale měli udělat naprostý opak. Potřebujete si zpět navodit pocit bezpečí. Stav DD je pouze fáze, která má svou konečnost a objektivně není ohrožující. Subjektivně trpíte v důsledku intrapsychických procesů, které se vám nekontrolovatelně spustili.

Nejděsivější na DD bývá strach, že zešílíte a už nikdy nebudete normální. Jedná se o fabulaci, která se vám aktuálně jeví jako velmi reálná a pravděpodobná. Ve skutečnosti jde běžný symptom, o falešnou myšlenku, katastrofický scénář, který činí váš stav nesnesitelný. Ale opět skončí.

Co způsobuje derealizaci a depersonalizaci

Za pocity odosobnění, úzkosti, strachu, paniky i derealizace je primárně odpovědný váš nervový systém společně s amygdalou. Amygdala reaguje na vnější ohrožení (zmije, padá na vás skříň, řítí se na vás auto) aktivací a spustí reakci útok-útěk, abyste se dostali co nejdříve do bezpečí.

Problém je, že amygdala nedokáže rozlišit hrozbu danou vnějšími okolnostmi od vnitřní, která pochází z vašich myšlenek.

jak se cítit zase normální

Následky traumatu

Amygdala se stává citlivější po traumatickém zážitku (například autonehoda, znásilnění) nebo náročném dětství. Za účelem ochránit se a vyvarovat se dalším traumatickým situacím monitoruje vaše amygdala zdroje hrozeb ve zvýšené míře, a to i v situacích, kdy vykonáváte zábavu, koníčky nebo jste jen sami doma.

Váš nervový systém je tak opakovaně aktivován a stává se přecitlivělý na oblast potencionálních hrozeb. Není výjimkou, že senzitivní nervový systém se dědí od úzkostných rodičů.

Léčba derealizace a depersonalizace

Způsob, jak se posunout vpřed z depersonalizace, není zůstávat ve strachu se nebo být posedlý rušivými příznaky, které právě pociťujete. Je třeba s nimi spíše pracovat – dát jim tolik prostoru, kolik potřebují, aniž byste byli chyceni ve zkoumání toho, jak se cítíte.

Začněte depersonalizaci vnímat jako svoji inteligentní mysl, která vás chrání. Ne jako znamení, že se děje něco hrozného nebo že se zblázníte. Tento příznak je jako každý jiný a čím více se ho budete obávat nebo ho budete příliš zkoumat, tím větší problém bude a tím déle zůstanete v cyklu. 

Doporučuji podívat se i na toto čtyřkrokové pravidlo:

  1. Připomenout.
  2. Akceptovat a povolit.
  3. Zaměřit pozornost.
  4. Zabránit reakci strachu.

Vysvětlení jednotlivých bodů níže.

depresivní stavy každý den

Připomeňte si (ad 1), že vám nehrozí žádné aktivní nebezpečí. Poplach je spuštěn vaším přecitlivělým nervovým systémem a reálná hrozba neexistuje.

Svůj strach přijměte. Zkrátka se vám teď děje. Povolte si ho (ad 2). V danou chvíli nejde se strachem bojovat ani ho potlačit. Tento boj nemůžete vyhrát, proto jej vnitřně přijměte a nechte nervový systém dělat svou práci varovat nás, aby se mohl opět vrátit do normálu. Přijměte své pocity a stav bez boje a útěku.

Zaměřte svou pozornost na tělesné pocity (ad 3), které souvisí s nervozitou. Pravděpodobně cítíte tlak na hrudi, změny v oblasti břicha, slabost v nohách. Všechny tyto pocity souvisí s nervozitou a stresem spojených s DD. Přijměte tyto vjemy a povolte si je. Zároveň udržujte své vědomí ve svém vlastním těle. Jste v bezpečí. Nezešílíte ani se nenacházíte ve vnějším ohrožení.

Zabraňte svému instinktu reagovat na strach strachem (ad 4). Pochopením, že vás nervový systém vám právě vysílá nesprávné signály, jim zabráníte, aby znovu a znovu vaše nervy dál stimulovaly a prodlužovaly úzkostný stav. Všechny děsivé myšlenky a obrazy, které vám prochází hlavou, nejsou skutečné.

Tyto 4 kroky opakujte, dokud se nezačnete zklidňovat.

jak se zbavit své úzkosti

Pokud si totiž dovolíte zažít nepříjemné a někdy i bolestivé pocity, váš nervový systém se začne opět kalibrovat na zdravé hodnoty. Přijetím jste svému nervovému systému vyslali zprávu, že nejste v nebezpečí. Tím postupně začne ztrácet svou přecitlivělost a po nějaké době by se mohl vrátit na normální úroveň citlivosti.

Depersonalizace a derealizace souvisí se zvýšenou mírou úzkostných stavů. Čtěte také článek na porozumění stavů úzkosti.

Derealizace LÉČBA a její příčiny

Mnoho lidí s depersonalizací je schopno se plně uzdravit, často i bez pomoci. Jiní mohou potřebovat pomoct, jak klidně ustát drobné epizody. Pokud to však snášíte dlouho nebo pokud byla vaše…

Jak dlouho trvá depersonalizace?

Depersonalizace není trvalý stav. Stejně jako jiné stavy úzkostného spektra se s ní dá pracovat terapeuticky ale i bez léčby. Nejděsivější myšlenkou je, že může trvat po zbytek života. Lidé…

Silná derealizace a depersonalizace

…aneb zpověď člověka, který si prošel tímto onemocněním a nyní je zdráv. Depersonalizace je extrémně alarmující, protože její nástup je tak náhlý. Pamatuji si přesný okamžik, kdy moje zkušenost začala. Seděl jsem…

Depersonalizace

Možné příčiny: stoupající úzkost, bad trip po požití drog Pocit nereálnosti a neschopnost cítit emoce Depersonalizace je trvalý nebo opakující se pocit odloučení nebo odcizení se od sebe sama. Jednotlivec, který…


Pokud se v tíživé situaci nacházíte již delší dobu, zvažte náhled nestranného odborníka. Konzultace s našimi psychology a poradci probíhá osobně či online.

Mgr. et Mgr. Bc. ŠÁRKA ČERVINKOVÁzakladatelka poradny, psycholožka, terapeutka, spisovatelka, publicistka a lektorka


Kontaktujte Šárku a do 24 hodin se vám ozve zpět

Upozornění: Zveřejněný text vychází z osobních zkušeností a z psychologicko-terapeutické praxe s klienty. Obsah má pouze informativní hodnotu. Nenahrazuje lékařskou péči a s ohledem na specifika a individualitu každého jedince je třeba se o svých potížích poradit se svým lékařem nebo vyhledat odbornou pomoc.

Mgr. et Mgr. Bc. ŠÁRKA ČERVINKOVÁzakladatelka poradny, psycholožka, terapeutka, spisovatelka, publicistka a lektorka


Kontaktujte Šárku a do 24 hodin se vám ozve zpět

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *