Depersonalizace

Jsem bezmocný

Možné příčiny: stoupající úzkost, bad trip po požití drog

Pocit nereálnosti a neschopnost cítit emoce

Depersonalizace je trvalý nebo opakující se pocit odloučení nebo odcizení se od sebe sama. Jednotlivec, který prožívá depersonalizaci, může říkat, že se cítí jako automat nebo jako ve snu, ve filmu. Depersonalizovaní jedinci mohou hovořit o pocitu, že jsou vnějšími pozorovateli svých mentálních procesů nebo těla. Mohou postrádat i schopnost vnímání sebe sama. Dalším společným rysem je hypoemocionalita (tzv. emoční otupení nebo otupení), konkrétně oddělení od pocitů, o kterých jednotlivec ví, že je má, ale necítí je. Často uvádějí, že cítili ztrátu propojení se svými myšlenkami, vnímáním a činy.

Depersonalizace je zážitek pocitu nereálnosti, odloučenosti a často neschopnosti cítit emoce. Je to jev charakterizovaný narušením sebeuvědomění a emoční otupělostí, kdy mnoho lidí má pocit, že jsou odpojeni od sebe nebo odcizeni. Mnoho lidí prožívá během záchvatu paniky depersonalizaci, což je často charakterizováno jako nejvyšší úroveň úzkosti. Je to jeden ze způsobů, jak se mysl vyrovnává s přetlakem během období vysoké úrovně stresu. U některých lidí se jedná o pocit, jako by svět kolem nich byl jako film, který sledují, spíše než aby byli jeho součástí.

Psychoterapie depersonalizace je možná, u nás nebo jinde. Psychologové s ní dnes už umí pracovat.

Šárka Červinková, psycholog, terapeut Praha 1

[ o autorce ]

Šárka Červinková

zakladatelka poradny, psycholožka, terapeutka, spisovatelka, publicistka



Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *