Pocit viny, že jsem nakazil koronavirem příbuzného, který zemřel

Průměrna doba čtení

Průměrný počet přečtení

Složitost čtení

POCIT VINY, ŽE JSEM NAKAZIL KORONAVIREM PŘÍBUZNÉHO, KTERÝ ZEMŘEL
Sdílejte s přáteli
Share on facebook
Share on linkedin
Share on twitter
Share on email

Jak se popasovat s pocitem viny, když došlo k přenosu v rodině a některý člen zemřel?

Tento bolestivý pocit sužuje mnoho lidí. Přestože je často nemožné přesně vědět, jak se virus přenesl z jedné osoby na druhou, mnoho přeživších pociťuje vinu nebo zpochybňuje rozhodnutí, která učinili ve dnech, kdy měli málo informací, nemohli se nechat otestovat a ještě nebyli podrobeni přísnému sociálnímu distancu. Je to jedním z dalších typů utrpení, které koronavirus s sebou přináší. 

 

Koronavirus se živí rodinami. Jak vědci sledují jeho šíření po celém světě, zjistili, že domácnosti jsou běžným zdrojem. A být osobou, která přinesla virus do rodiny, je těžká emocionální zátěž. Vaši vinu vyvolává hluboká, vtíravá, sebedestruktivní myšlenka, kterou je těžké potlačit a jen tak pravděpodobně nezmizí. Pokuste se svou vinu brát jako nemoc, ze které se ale můžete začít léčit.

Jak se projevuje anorexie?

Co je nejlepší v takové situaci dělat?

Celé je to o vnitřním dialogu. Je důležité si uvědomit, že člověk si často vyčítá situace, nad kterými nemá kontrolu. Zároveň pokud truchlíte po smrti někoho blízkého z rodiny, vina a hluboký smutek bývá součástí procesu, jak se se smrti vyrovnáváme. Můžete si říkat:

  • „Neřekl jsem nebo neudělal jsem dost, zůstalo zde něco nevyřčeného a nebudu mít už příležitost mu to sdělit.“
  • „Udělal jsem špatné rozhodnutí, proto jsem babičku nakazil a pak zemřela.“
  • „Jsem hrozný člověk, protože jsem nákazu koronaviru přežil a ona ne.“

Vina může přerůst až v sebenenávist. Příčinou zde je, že jste na sebe příliš tvrdí. U silné viny trpíte tzv. tunelovým viděním – držíte se pouze té perspektivy, jak situaci interpretovat, která vás ničí. Zdravá míra viny je taková, která vám dovolí se posunout a příště v podobné situaci reagovat jinak, např. opatrněji. Není vám během ní příliš těžko. Nezdravá vina vás naopak paralyzuje, znehodnocuje, případně i izoluje od druhých.

Otázkou je, jestli jste v tu chvíli mohli jednat jinak. Tzv. pozůstalostní vina (jedná se o případ, kdy jste přežili tragédii, která druhé usmrtila) následuje po událostech, které jsou traumatizující a v dané chvíli jste skutečně jinak jednat nemohli. Konali jste skrze prostředky, které jste zrovna měli k dispozici, tedy tím nejlepším možným způsobem. Potřebujete svou vinu dorovnat soucitem vůči sobě. Pokud toho zatím nejste sami schopni, řekněte si o pomoc. Pokud si dovolíte věnovat sami sobě soucit a pochopení, od druhých i od sebe, vaše vina začne postupně slábnout a vy se uzdravíte.

Jak si psychologicky ulevit?

Pokud vaše pocity přesahují vinu až k pocitu nenávisti vůči sobě, je často důležité o tom s někým mluvit. Ať už jde o poradce, člena duchovenstva nebo přítele. Druzí mají často jasnější pohled na naši situaci než my. Mohou vás tak zbavit tunelového vidění a emocionálního vězení. Potřebujete pomoct s tzv. ODVINĚNÍM. Dále pochopit, že jste sami tehdy byly v nesmírně těžké pozici a pravděpodobně ji nešlo řešit o moc lépe, než jak se vám to podařilo.

V terapii pracujeme s traumatickými událostmi také narativně. Znamená to, že mi klient v různých časech převypráví svou traumatickou událost a s každým opakováním vidí situaci trochu jinak a postupně od ní začne mít větší odstup, nahlížet ji více realisticky. Osvobozuje se.

Jak se přestat obviňovat?

Tato pandemie změní způsob, jakým lidé z dlouhodobého hlediska truchlí. Prozatím ale, pokud jste v situaci, kdy truchlíte, je důležité být k sobě laskavý. Nacházíme se ve fázi historie, kdy je mnoho lidí odříznuto od společenských rituálů a osobní podpory, ke které by normálně měli přístup. V těchto neobvyklých dobách ani ti nejmoudřejší z nás často nevědí, jaké jsou správné kroky. Pokud zažíváte vinu jako součást svého procesu zármutku, může být důležité si připomenout, že nikdo není dokonalý, dokonce ani za ideálních okolností, natož ve světě, ve kterém žijeme a sám není ani zdánlivě perfektní.

Další zajímavé články

Emoční osamělost
Blog

Emoční osamělost (nejen v létě)

Emocionální osamělost je stav, kdy se cítíte emocionálně odpojení od lidí kolem vás nebo nejste schopni se s nimi spojit na hluboké nebo smysluplné úrovni. Je

Polyamorie, co to je?
Akce

Skupinová terapie úzkosti a deprese (nově Praha 2)

Tyto rozvojové skupiny u nás vedou většinou KBT (kognitivně behaviorální terapie) terapeuti, kteří učí účastníky strategie a techniky, jak se vyrovnat s negativními myšlenkami, obavami

Newsletter

Odebírejte novinky do e-mailu

Chtěli by jste mít veškeré novinky, informace a celkový přehled o všem novém ihned v e-mailu? Stačí se přihlásit do odběru pomoci e-mailu níže.

Autorka článku

Zakladatelka poradny Terapeutovna, psycholog, terapeut, spisovatel, publicista a lektor

Mgr. et Mgr. Bc. Šárka Červinková

Máme pár poslední míst na září 2022!

Přihláška na skupinovou terapii