Žárlivost ve vztahu postihuje vysoké procento párů a způsobuje velké potíže. Co vlastně motivuje člověka k žárlivé reakci?
Příčiny žárlivosti
► Pocity nedostatečnosti ve vztahu k partnerovi, tzn. pocit, že nejsem pro partnera dost dobrý, dost hodnotný. Co když si toho všimne a přestane mít o mě zájem? Strach, že mě opustí pro nedostatečné kvality.
► Nízká sebeúcta. Někde dovolujeme partnerovi příliš, abychom od něj za to dostali lásku. A pakliže nepřichází tolik lásky, kolik potřebujeme, jsme nenasycení. Bojíme se, že dává lásku jinde nebo si sami říkáme, že si ji my nezasloužíme. Přitom po ní prahneme. A proč po ní prahneme? Aby přišel pocit uspokojení v souvislosti s naší hodnotou. Když po nás někdo touží, miluje nás, připadáme si často hodnotnější, než když jsme sami, bez partnera.
► Pocit nejistoty ve vztahu a potřeba přilepit se na partnera. Může hraničit s posedlostí nebo vyšší potřebou jeho blízkosti. Souvisí se strachem ze ztráty partnera. „Co by o mě vypovídalo, kdyby mě partner opustil? Další selhání? Další vztah, co mi ztroskotal? Nebo že láska není pro mě?“ Pokud jste ve vztahu nejistí, je důležité si takové otázky položit.
► Závislost na vašem partnerovi. Dokonce ptáme-li se lidí, aby si představili, že jejich partner nemá kolem sebe žádné lákavé alternativy, s kým mít vztah, stejně jisté hypotetické scénáře mohou žárlivost vyvolat. Závislost je o obrovské potřebě mít kontrolou nad pocity, které ke mně partner má. Tím můžeme být pro partnera příliš intenzivní, dusit ho a jeho logickou reakcí na ochranu vlastního prostoru je vytvořit si od vás odstup nebo ze vztahu utéct. Dlouhodobým závislostním chování způsobujeme, že od sebe partnera odháníme. A nikdo to nevydrží věčně. Jen ten, kdo má více než z vašeho dušení strach z osamělosti. Takový partner nás asi opravdu neopustí. Ale není to zdravý vztah.
► To souvisí i s tzv. úzkostnou vazbou. Jedná se o typ připoutání na partnera, který je hnán strachem, že mě partner opustí nebo mě nebude dost milovat. A pokud mě nebude dost milovat nebo mě opustí, co to vypovídá o mně? Možná, že nejsem dost hodnotná. Ale co když je realita jiná? Na světě je obrovský počet rozličných typů osobností a není reálné, aby se k sobě všichni hodili a byli kompatibilní. Co když jste prostě narazili na vztah s partnerem, kde se k sobě jednoduše nehodíte? V jiném vztahu budete spokojenější. Pokud si nesedíte, o vaší hodnotě to nic nevypovídá. Spíše to může být otázka životních hodnot, denního režimu apod. Navíc se i stává, že můžete potkat partnera, který nás využívá a jakmile mu nebudeme sloužit, opustí vás. Takový partner neumí dělat zdravé vztahy a s ním po boku byste žili ve stálé nejistotě a strachu.
Žárlivost není láska
Všechny tyto faktory, které se k žárlivosti vztahují, jsou o nevědomých nejistotách. Pravděpodobně jste tyto nejistoty zažívali už během prvních vztahů – s rodičem, prarodičem, sourozencem – a ve vztazích se vám to opakuje.
Nepleťme si to s láskou. Žárlivost s láskou vůbec nesouvisí. Souvisí s naším vztahem k sobě samotným a s tím, jak jsem sami pro sebe hodnotní. Pokud se v některých bodech poznáváte, doporučuji začít výrazněji pracovat se svým sebevědomím – terapie, zpětné vazby od přátel a kolegů, opustit toxické vztahy, častěji říkat ne bez výčitek aj.
Partner je žárlivý
Váš partner se nestal žárlivým náhodně. Buď jste zklamali jeho důvěru nebo si nese zranění z minulých vztahů.
Ujistěte ho o své lásce, náklonnosti a pokuste se na jeho emocionální projevy reagovat klidně. Ne vztekem, urážkami, výsměchem nebo uzavřením se. Pokud zahájíte tichou domácnost, ani jednomu vám v tom nebude dobře.
Pojďme si to ukázat na příkladu, kdy partnerka žárlí na vaši kolegyni v práci. Receptem je, aby od vás slyšela toto: „Rozumím, že žárlíš na mou kolegyni a není mi to příjemné, protože to mezi námi vytváří dusno. Nicméně mám rád tebe, těším se za tebou domů a chci s tebou být i dál. Rád bych ale, abys mi věřila tak, jak ti věřím já. To, že ti věřím a nežárlím, neznamená, že mi na tobě nezáleží. Nechci, aby jsi měla něco s někým jiným. Ale snažím se svoje obavy nevnášet do našich společných chvil, které bych rád, aby byly pro nás pro oba příjemné. Jsi pro mě důležitá.“
Jak potlačit vlastní žárlivost?
Jste-li žárlivý, měli byste se s ní co nejrychleji naučit pracovat. Může se stát, že tím budete dusit vaše partnery a může vás to stát i vztah. Mám tu pro vás pár doporučení:
♥ Začněte se nekompromisně vyhýbat situacích, které ve vás žárlivost vyvolávají. Pracujte se svou žárlivostí jako se závislostí. Dokud bude alkoholik dál chodit do oblíbené hospody, pít nepřestane. V jednom průzkumu vědci zjistili, že ti, kteří žárlí, mají tendence sledovat aktivitu svých partnerů ve virtuálním světě a na sociálních sítích. Buďte si jistí, že i kdyby váš partner byl svatý, vždy najdete něco, co si myslíte, že vám domněnku nevěry potvrdilo. Vaše mysl je v tom zkrátka kreativní. Čím více budete kontrolovat Facebook partnera, tím více starostí budete mít. Čím více starostí, tím více potřeby kontroly a stalkingu. Nakonec se dostanete do začarovaného kruhu, ze kterého se špatně vystupuje.
♥ Pracujte na své důvěře. Hlavním tématem je vaše důvěra v sebe a důvěra v druhé. Pokud vám tyhle procesy nefungují zdravě, zaměřte se na ně.
♥ A alfa omega všech vztahů – komunikujte s partnerem. Zažíváte-li žárlivost, promluvte si o tom se svým partnerem. Dejte si záležet na způsobu sdělení. Pokud budete vzteklí, plačtiví, sarkastičtí, obviňující nebo povýšenečtí, je jistota, že vyvoláte hádku, upustíte emoce, ale váš vztah se ponese ve stejné stresové linii jako doposud. Buďte sice přímí, pravdiví, ale i empatičtí a vztahoví. Jednejte se svým partnerem rovnocenně. Diskutujte, nekritizujte. Nevyčítejte. Nemluvte o tom, co vám partner udělal a jak je hrozný. Mluvte o pocitech, které se týkají vás. Pak diskutujte o tom, jak najít řešení. Díky těmto komunikačním strategiím se vám mohou zlepšit nejen partnerské vztahy, ale i v rodině, mezi přáteli, na pracovišti a uvolníte se i u náhodných rozhovorů s paní v obchodě.
Kdy je žárlivost oprávněná?
Má-li partner poměr a zradil vaši důvěru, je to problém. A těžko se vyřeší nečinností. Řešení je buď hledat cestu zpět k důvěře společnými silami nebo partnera opustit pro vzájemný rozkol v hodnotách. Doporučuji nejdříve zkusit první variantu. Zkuste si ujasnit, zda nejste ve vztahu s polygamním partnerem. Pokud jste monogamní, vztah s takovým partnerem by vás udržoval ve stálém stresu. Hledejte partnera kompatibilnějšího s vašimi představami o vztahu.
Je to ovšem jiná situace, než o které je tento článek.
Tento článek se týkal příkladů, kdy žárlíte neoprávněně, tzn. že vás partner nepodvádí – pak neukazujete lásku, nýbrž jednáte v důsledku vlastních nejistot, které jsou ve vás zakořeněné dlouhodobě. S partnerem nemají nic společného. Jen s vámi.
Zdroje:
- White, G. L. (2008). Romantic jealousy: Therapists’ perceptions of causes, consequences, and treatments. Journal of Couple and Relationship Therapy, 7, 210-229.
- Salovey, P., & Rodin, J. (1984). Some antecedents and consequences of social-comparison jealousy. Journal of Personality and Social Psychology, 47, 780-792. doi:10.1037/0022-3514.47.4.780
