Jak se zbavit sebepoškozování?

Jak se zbavit sebepoškozování?
Sdílejte s přáteli

Proč se někdo dobrovolně rozhodne, že si ublíží? Protože mu to funguje. 

Sebepoškozování má svou funkci a stalo se jednou ze strategií, jak zvládat stres a psychické napětí. Jedná se ale o destruktivní a krátkodobé řešení. Důležitá je ta krátkodobá úleva, která má bohužel své následky – na těle i na duši. Přináším níže doporučení a tipy, jak situaci zvládnout.

Pro sebepoškozování (self-injuring behavior, Automutilace nebo Wrist cutting syndrome) je typické jeho opakování a častěji se týká dívek. Strategie, které používáme při řešení náročných situací získáváme z velké části během svého života formou zkušeností. Jde o tzv. copingové strategie, které mají buď zdravou formu nebo nezdravou, nezralou tzv. maladaptivní – do této skupiny spadá právě sebepoškozování. S tím souvisí i fakt, že pro velkou část sebepoškozujících je těžké otevřeně mluvit o svých problémech.

druhy sebepoškozování

Proč se někdo rozhodne sebepoškozovat?

  • útěk od silných emocí
  • zvládání silných emocí (úzkost, strach, pocity viny, …)
  • kontrola nad situací (prostřednictvím těla)
  • sebetrestání
  • potvrzení vlastní existence
  • navození pocitu otupělosti
  • komunikace s okolím (transformace bezmoci na pocit moci)
  • uklidnění, utišení, úleva
  • regulace psychického napětí
  • experimentování s tělesným schématem a vlastními hranicemi

Druhy sebepoškozování

  • řezání se (žiletka, kružítko, jehla, nůž)
  • poškozování sebou samým (zarývání nehtů, štípání, škrábání, kousání, trhání kůže nebo vlasů)
  • pálení se (zapalovač, svíčka, cigareta)
  • hladovění (některé formy anorexie)
  • bití sama sebe (pěstmi, předměty, hlavou o stěnu)
  • skákání z výšky, aby si ublížil/a
  • užívání léků s cílem ublížit si (kombinace s alkoholem)
  • požívání nepoživatelných předmětů

Jak poznám, že se mé dítě sebepoškozuje?

  • drobná zranění, které si jako rodič neumím vysvětlit (popáleniny, řezné ranky na zápěstí a předloktí, nohách, zádech, břichu, modřiny)
  • nepřiměřené oblečení vůči roční době (dlouhé rukávy a nohavice)
  • nalazení předmětů s kterými si dospívající ubližuje (často netradiční místa – pod postelí, pod vanou, …)
  • trávení dlouhého času v izolaci od zbytku rodiny a vyhýbání se společným aktivitám
  • připravené a rychlé odpovědi, jak ke zraněním došlo
  • vyjímečně se také stává, že se dítě poškodí více, než plánovalo a přijde s šokem a zraněním okamžitě za Vámi 

druhy sebepoškozování

Co dělat, když se mé dítě sebepoškozuje?

  • uklidnit se a sám/sama sebe opečovat, popsat si pro sebe své emoce
  • připravit se na rozhovor, mít dostatek času, zavolat si s někým, kdo této problematice rozumí
  • vytvořit bezpečný prostor a atmosféru pro sdílení trápení mého dítěte
  • dokázat mluvit o svých pocitech a emocích
  • netabuizovat ani nezamlčovat téma sebepoškozování
  • zmapovat situaci kolem dítěte
  • ubezpečit dítě a vaší podpoře pomoci – pokud budete odmítnuti, vytrvejte a nabídněte, že si promluvíte později

Jaká je správná reakce ze strany rodiče?

Klid – Vaše reakce je důležitá. Vyjádřete svou podporu, pochopení i uznání, že je dospívající v náročné životní situaci. Hubování a řev není vhodnou cestou, naopak. 

Prostor – Dejte dospívajícímu prostor a čas posdílet s Vámi své pocity a emoce. Pokládejte citlivé otázky a zároveň netlačte na pilu. Nemá to být výslech. 

Náhradní strategie – V první fázi je nutné destruktivní chování vyměnit za nerizikové, ale dostatečně funkční, než se ošetří příčina problému. Pokud víte o jaké předměty jde, seberte je, ale komunikujte to s dítětem, samo Vám může pomoci je odstranit. Mějte plán, co udělat, až to zase přijde. Náhradní strategie – z praxe uvádím:

  • dát ruce pod ledovou vodu nebo si opláchnout obličej
  • vložit si do úst citron nebo kostku ledu
  • nalepit na ruku lepící pásku a strhnout ji nebo navléci gumičku a pinkat si s ní
  • pustit si nahlas hudbu a bouchat do polštáře
  • počmárat a roztrhat papír

Najděte pomoc – Nebuďte na to sami a najděte vhodného odborníka. Ne všechno může chtít dítě probírat s vámi jako s rodičem. Neutrální prostor může vnímat bezpečněji. Nabízí se zde jak samostatná terapeutická práce s dospívajícím, tak i práce s rodinou jako celkem. 

Téma sebepoškozování nás nenechává klidnými a je důležité být jako rodič připraven. Sebepoškozování není rozmar, dítě potřebuje něco jinak. Pokud se potřebujete poradit, uklidnit, můžete se na mne obrátit.

O autorce:

Ing. Bc. Dominika Šenková
terapeut a poradce v poradně Terapeutovna

Ing. Bc. Dominika Šenková

Další zajímavé články

Mgr. et Mgr. Barbora Holasová
Terapeuti

Mgr. et Mgr. Barbora Holasová

Poradce & terapeutka Jak pracuji? Při své práci považuji za nejdůležitější vytvoření prostředí důvěry a bezpečí, a to pomocí empatie a respektu k individualitě a

Bc. Tereza Tylová, Ma.
Terapeuti

Bc. Tereza Tylová, Ma.

Psychoterapeutka Jak pracuji? V terapeutickém procesu mi velmi záleží na vytvoření bezpečného a důvěrného prostoru, v němž bychom mohli společně lépe pochopit Váš životní příběh

Newsletter

Odebírejte novinky do e-mailu

Chtěli by jste mít veškeré novinky, informace a celkový přehled o všem novém ihned v e-mailu? Stačí se přihlásit do odběru pomoci e-mailu níže.