Jak se zbavit obsese?

Silná derealizace a depersonalizace
Sdílejte s přáteli

„Od čtvrté třídy jsem zápasil s vtíravými myšlenkami. Obsah nebo povaha mé posedlostí se v průběhu 30 a více let roztříštila na mnoho různých podob, ale jejich intenzita a frekvence zůstávají. Je to velmi těžké. Během své nemoci jsem si musel vytvořit řadu strategií na snížení vlivu svých myšlenek, které mi pomáhají přežít den jako trochu normální člověk.“ – klient Poradny Terapeutovna.

Co jsou obsesivní myšlenky?

Jsou to opakující se, vtíravé, nechtěné a neodbytné myšlenky, které jsou prožívány jako nežádoucí a nepříjemné. Vyvolávají napětí a úzkost. Vynakládáte velké úsilí na jejich potlačení nebo ignoraci, vnímáte je jako produkt vlastní mysli, ne něco umělého, cizího. Časem ignorace a potlačení nestačí, proto se je s nárůstem úzkosti snažíte potlačit nějakým rituálem nebo jednáním (tzv. kompulze). Mezi nejčastější obsese patří:

  • nutkání skočit z nástupiště pod vlak, skočit z výšky,
  • nutkání zakřičet v knihovně,
  • myšlenka na sebevraždu, někoho napadnout či zabít,
  • myšlenka na neštěstí milovaného nebo že se dětem přihodí něco zlého, aj.

Jedná se tedy rušivé myšlenky vstupují do vašeho vědomí, často bez varování a s obsahem, který je alarmující, znepokojující nebo jinak podivný. V jistých situacích máme tyto myšlenky všichni, ovšem v mysli některých lidí se tyto myšlenky tzv. zaseknou a mohou působit nepříjemné stavy.

panická ataka duchovní příčina

Co způsobuje obsesi?

Existuje na to řada teorií, mezi které patří předpoklad, že:

  • dotěrná myšlenka poukazuje na obtížnou situaci nebo něco, co se pokazilo,
  • poukazují na potíže ve vztazích, na stres v práci nebo frustraci z rodičovství a úzkostně se snaží zabránit katastrofickým scénářům, o kterých přemýšlejí,
  • se jedná o tzv. zakázané přání – přestože neuvažujeme o realizaci myšlenky, kterou máme, máme strach, že naše tělo bez kontroly zareaguje právě tímto nevhodným způsobem; týká se myšlenek na nevhodné věci nebo něco, co si vědomě nedovolíme.

Nevyžádané myšlenky pro vás nemají smysl, dokud jim nezačnete věnovat pozornost. Můžete se do nich zapojit, rozptylovat je, odhánět či s nimi jinak manipulovat. Věnujete jim zkrátka pozornost.

Ačkoliv často nevíte, odkud pocházejí, stále se vracejí. Obtěžují vás a nechtějí odejít. Čím více se snažíte na něco nemyslet, tím více se to nedaří. Aneb pravidlo „Nemyslete teď na slona – Na co myslíte?“ Samozřejmě že na slona.

ignorovat manipulátora

Dvě nejběžnější diagnózy spojené s rušivými myšlenkami jsou úzkost a obsedantně-kompulzivní porucha (OCD). Mohou být také příznakem deprese, posttraumatické stresové poruchy (PTSD), bipolární poruchy nebo poruchy pozornosti a hyperaktivity (ADHD).

Pokud máte pocit, že se potýkáte s nárůstem dotěrných myšlenek než obvykle, nebo že se těmito myšlenkami často zabýváte, může u vás narůstat úroveň úzkosti. Potřebujete se ošetřit, abyste mohli být více v klidu.

Příklady dotěrných myšlenek?

Jedna z mých klientek vzpomíná na svou vtíravou myšlenku: „Když byl syn ještě dítě, nedokázala jsem stát nad schody, aniž by se mi nepromítla představa, že jsem svého syna upustila a viděla ho zraněného. Nikdy jsem svému synovi nechtěla ublížit, ale tato představa mě děsila.“

Možná si někdy představíte, že někoho strčíte pod metro, kopnete do psa, křičíte v knihovně nebo uhodíte osobu, kterou milujete. To neznamená, že byste toho byli schopní. Podobné vtíravé myšlenky jsou naprosto normální. Pokud ovšem máte skrytou touhu dělat kteroukoli z těchto věcí, je třeba mít své touhy pod kontrolou. Nicméně občasné bláznivé myšlenky jsou celkem běžné.

Pokud tyto myšlenky přicházejí, stává se to a nemusí to být nic proti ničemu. Nicméně jakmile začnou ovlivňovat naše jednání, je dobré si položit otázku, nakolik mám své myšlenky pod kontrolu, aby se nepřeklopily do fáze realizace nebo abychom se nezačali některým situacím vyhýbat. Například abychom kvůli strachu, že skočím pod metro, nepřestali jezdit metrem. Protože je velký rozdíl mezi „bát se“ a skutečně jednat.

opovržení a odpor jako emoce, která nás chrání

Dotěrné myšlenky můžeme rozdělit do několika kategorií:

  • Dotěrné myšlenky na sexuální činy
    • Příklad: normálně jemný a laskavý člověk získává obraz o sobě, že se účastní násilného sexuálního aktu nebo sexu s věcmi či lidmi deviantním způsobem.
  • Dotěrné myšlenky týkající se dětí
    • Příklad: šťastná a hrdá novorodička si náhle představí, že své dítě vyhodila z okna nebo ho příliš pevně stiskla a způsobila mu újmu.
  • Agresivní myšlenky
    • Příklad: muž vidí, jak jeho milovaná manželka krájí zeleninu nožem, a má nespoutanou představu, že ji bodne nožem.
  • Dotěrné myšlenky o náboženství / aspektech něčího náboženství |
    • Příklad: oddaný muslim má náhlé a nečekané nutkání vstát během bohoslužby a začít křičet obscénnosti.
  • Myšlenky na sexuální identitu
    • Příklad: striktně heterosexuální žena má náhodnou myšlenku na sex s jinou ženou.
  • Dotěrné myšlenky na členy rodiny
    • Příklad: bratr, který nikdy nepocítil přitažlivost ke své sestře, si ji představuje v erotické situaci
  • Dotěrné myšlenky na smrt
    • Příklad: žena v dokonalém zdravotním stavu má nepříjemné myšlenky na umírání, např. infarkt nebo mrtvice.
  • Dotěrné myšlenky na bezpečnost
    • Příklad: muž v práci, který má náhle ochromující myšlenku na to, že jeho mladého syna srazilo auto či uklouzl a spadl na ostrý předmět
jak se zbavit úzkosti

V jednodušší kategorizace můžeme vtíravé myšlenky rozdělit na:

  • násilné (časté u úzkostných chorob),
  • sexuální (časté u úzkostí a OCD),
  • nežádoucí vzpomínky (časté u posttraumatu).

Vtíravé myšlenky v kontextu s dalšími problémy duševního zdraví

Ačkoliv je občasná vtíravá myšlenka zcela normální, opakující se a v intenzitě, která má už vliv na váš život (vztahy, práci, zdraví), může začít škodit. V extrémní podobě se objevují například u následujících poruch:

  1. úzkost,
  2. OCD (obsedantně-kompulzivní porucha),
  3. deprese,
  4. posttraumatický syndrom,
  5. bipolární porucha,
  6. ADHD.
jak se zbavit deprese

Obsese u úzkosti

Lidé trpící úzkostí mohou být náchylní k obavám o bezpečnost svou či blízké osoby. Ti se sociálně specifickou formou úzkosti (například sociální fobie) mohou mít potíže s opakováním vzpomínek na dobu, kdy udělali chybu nebo řekli či vykonali něco „hloupého„.

Jakmile je jedinec trpící úzkostí konfrontován s náhlou a nechtěnou myšlenkou, často podnikne nejhorší možné kroky: zkoumá to, analyzuje, je tím posedlý, snaží se myšlenky zbavit a nechtěně j i tím posiluje. Myšlenka tak nabývá obrovské síly a může vás psychicky paralyzovat.

Obsese u OCD

Obsedantní myšlenky jsou základním příznakem OCD, trpí jimi prakticky všichni diagnostikovaní touto poruchou. Díky těmto myšlenkám si myslíte, že je s vámi něco v nepořádku, protože byste je přece neměli mít. Díky tomu začnete své myšlenky analyzovat, řešit, kontrolovat je, vyhýbat se jim nebo si říkat ostatním o ujištění.

Jak zachránit vztah po rozchodu

Jedná se o klíčový znak, který lidi trpící OCD odlišuje od ostatních – problematické nejsou myšlenky samy o sobě, ale reakce na ně. Lidé bez OCD jsou těmito myšlenkami jen mírně obtěžování, zatímco tito dochází až k zoufalství.

Obsese u deprese

Opakované vtíravé myšlenky často vedou k depresi, zvláště v případě myšlenek depresivního typu. Zejména jde o sebeznehodnocující výroky typu „špatné věci se dějí jen tobě,“ „jsi naprosto neschopný“. Tyto opakující se myšlenky jsou známé jako tzv. přežvykování. Jakmile jedinec s depresí o těchto myšlenkách přemítá, zaměřuje se na ně, vede to ke změně chování a velkému trápení. Následuje izolace, stažení se z aktivity, snaha být neviditelný. Znovu a znovu se k těmto myšlenkám vracejí a stále se snaží přijít na řešení svého smutku a zoufalství. Bohužel jim tento typ myšlení ze začarovaného kruhu nedovoluje odejít.

Mezi obsedantní myšlenky a tendence jedince trpícího depresivními stavy patří například:

  • hodnocení sebe sama v extrémech (tj. černobílé vidění; buď jsem skvělý nebo naprosto nedostatečný);
  • vždy se soustředit na negativa a očekávat to nejhorší;
  • přemítat nad konkrétní špatnou zkušeností a zobecňovat ji na všechny podobné zkušenosti v budoucnosti;
  • příliš přemýšlet (např. přehnaně analyzovat a být příliš v hlavě);
  • snaha se číst v mysli druhých nebo předpokládat, že víte, o čem přemýšlí a jaké jsou jejich úmysly;
  • předvídat, že se něco špatného stane, a vnímat to jako váš osud, kterému se nelze vyhnout;
  • nafouknout drobné nepatrnosti, kritiku nebo urážku,
  • považovat něčí myšlenky za pravdivé a obecné;
  • cítit odpovědnost za věci, které člověk nemá pod kontrolou, s předpokladem, že určitě dojde k nejhoršímu.
vztahy na pracovišti

Tyto myšlenky mohou mysl člověka zcela ovládnout a zabraňovat mu ve schopnosti náhledu na sebe, druhé a myšlenky, které nemusí odpovídat realitě.

Obsese u posttraumatického syndromu

Obsedantní myšlenky u PTSD odpovídají přesně předchozímu incidentu, nejde tedy tak často o „co kdyby…“ jako u úzkostí, OCD a depresí. Hlavní příznak si představte jako zaseknutou smyčku v minulosti, kdy má jednotlivec problém zapomenout a mozek neustále vyvolává tzv. flashbacky a noční můry. Dokonce dokáže mozek vyvolat přesné tělesné vjemy, které jedinec v době traumatické události skutečně pociťoval. Bývá tak těžké držet vzpomínky v minulosti a oddělovat od přítomnosti.

Jedinec trpící PTSD jak často bývá lapen v excitovaném stavu „boj nebo útek“ a stále se potýká se záplavou hormonů, které mozek v reakci na pocit ohrožení uvolňuje.

pocit úzkosti na hrudi

Obsese u bipolární poruchy

Přibližně pětina lidí s diagnostikovanou bipolární poruchou mohou trpět i vtíravými myšlenkami. Moje klientka tento stav popisuje: „Je to jako uchopit lopatu a kopat. Stále kopete a nemůžete se dočkat, co nakonec v jámě najdete. Nakonec se ale natolik zamotáte a necháte chytit do svých myšlenek, že se ocitáte v jámě ničeho. Všechno to, v co jste doufali, že uvidíte, tam prostě není.“

Tyto obsedantní myšlenky mají neblahé důsledky i na spánek.

Obsese u ADHD

Klíčový význam zde má snížená schopnost se zkoncentrovat. Rozptýlení je způsobeno rušivými, opakujícími se a znepokojivými myšlenkami. Výzkumy od Schweigera poukazují i na podobnost s příznaky a velké překrývání mezi ADHD a OCD, proto některé diagnózy mohou být nepřesně stanoveny.

jak se zbavit obsese

Obsese spojené s falešnými vzpomínkami

Zejména jedinci trpící OCD mohou bojovat s falešnými vzpomínkami, které se ale ve skutečnosti nestaly. Funguje to tak, že mozek zachytí rušivou myšlenku o nějakém činu v minulosti a dotyčný není schopen ji odlišit od reálných vzpomínek. Tyto nepříjemné, falešné vzpomínky mohou přijít kdykoli; může to být několik hodin poté, co se událost údajně stala, nebo i roky. Bez ohledu na časový rámec je v těchto falešných vzpomínkách společným faktorem „náhlá nápadná myšlenka, že se ve stanoveném čase a místě stalo něco špatného, ostudného.

Vzpomínky mohou být zpočátku nejasné nebo mlhavé, ale časem se začínají zostřovat i s detaily; tyto podrobnosti jsou samozřejmě nepravdivé, ale jedinec si to neuvědomuje. Zcela jim věří.

Mezi další dvě kategorie příznaků patří:

  1. Příznaky posedlosti: opakované, trvalé a nežádoucí myšlenky, nutkání nebo obrazy, které jsou rušivé a způsobují strach nebo úzkost.
    • například strach z kontaminace nebo nečistot; potřeba uspořádaných a symetrických věcí kolem sebe; agresivní nebo děsivé obrazy o poškození sebe nebo druhých; nežádoucí myšlenky, včetně agresivity, nebo sexuální či náboženské obrazy.
  2. Příznaky nutkání: opakující se chování, při kterém se cítíte vedeni k rituálu, který má snížit úzkost související s vaší posedlostí nebo zabránit katastrofickému scénáři; přinášejí jen dočasnou úlevu od úzkosti.
    • například praní a čištění; kontrola (např. kamna, zámek na dveřích); počítací; uspořádanost; dodržovat přísnou rutinu; nároky na ujištění.
manžel agresor, tchýně bydlí s námi

U výskytu závažného OCD je nezbytné zvážit individuální terapii, u dětí se doporučuje v kombinaci s rodinnou terapií.

Jak se zbavit obsese?

Kromě léků, terapie a hypnózy existují i ​​některé svépomocné metody, které vám mohou při zvládání rušivých myšlenek zmírnit příznaky. Doporučujeme těchto 7 kroků.

  1. Pojmenujte tyto myšlenky jako „rušivé“.
  2. Připomeňte si, že tyto myšlenky jsou automatické a nejsou pravdivé.
  3. Přijměte tyto myšlenky, ale nepodporujte je. Pokuste se k nim být lhostejní a nebát se jich. Nepokoušejte se je potlačit, utíkat od nich. Tím je akorát posílíte.
  4. Procvičujte si nikam nespěchat. Zůstat v klidu. Relaxujte.
  5. Pamatujte, že méně je více. Pauza. Dejte si čas. Nikam nespěchejte.
  6. Počítejte i s tím, že se vaše myšlenky mohou vrátit. Samy o sobě vám ale neublíží. Nebezpečné je, jak na ně reagujete, tzn. strachem, úzkostí..
  7. Pokračujte v čemkoli, co jste dělali před obsedantní myšlenkou, a současně si svou úzkost přijměte. A pak ji zase nechte odejít. Neměli byste na ni reagovat strachem.

Dále se doporučuje:

  1. Pokuste se porozumět tomu, co vaše myšlenky skutečně znamenají. Co se vám vaše úzkost snaží říct.
  2. Pochopte, proč vás rušivé myšlenky trápí. Jděte do hloubky.
  3. Věnujte se rušivým myšlenkám; je třeba je přijmout a povolit jim vstoupit, pak jim umožnit zase odejít.
  4. Nebojte se myšlenek. Myšlenky jsou právě to a nic víc. Nedělejte z nich něco víc..
  5. Berte rušivé myšlenky méně osobně a nechte své emoční reakce plout. Jen je pozorujte..
  6. Přestaňte měnit své chování tak, aby posilovalo vaší posedlost nebo nutkání. Z dlouhodobého hlediska to nepomůže, naopak.
hledat sám sebe

Meditace na léčbu obsese

Meditace všímavosti je vynikajícím nástrojem, který pomáhá lidem vyrovnat se s mnoha problémy a zlepšit jejich kvalitu života. Může vám pomoci rozpoznat a pochopit rušivé myšlenky. Zjistit, odkud přicházejí a zaměřit se na příjemnější obrazy, které váš mozek produkuje. Celé je to o rozpoznání vašich myšlenek, jejich vpuštění „dovnitř“, kde se porozhlédnou a zase odejdou.

Chcete-li vyzkoušet všímavost jako léčbu OCD, postupujte podle pokynů George Hofmanna (2013) zde:

  1. Věnujte svou pozornost dechu a buďte v této chvíli plně vědomi všeho, co se děje teď a tady – zvuků, pachů, pocitů a myšlenek.
  2. Přijměte každou myšlenku, která se objeví, nechte ji jít a vraťte se k dechu. Neanalyzujte ji, nezabývejte se jí a nepřemýšlejte nad ní. Prostě ji nechte vstoupit do vaší hlavy a nechte jí otevřeno, aby mohla odejít.
  3. Pokud máte potíže, zkuste tyto myšlenky označit za rušivé.
  4. Smyslem všímavosti pro OCD je zůstat si vědom toho, co se děje kolem vás i uvnitř.
  5. Trénujte, trénujte, trénujte

Autorka článku

Mgr. et Mgr. Bc. Šárka Červinková
Mgr. et Mgr. Bc. Šárka Červinková

zakladatelka psychologické poradny, psycholog a lektor


Další zajímavé články

Mgr. et Mgr. Barbora Holasová
Terapeuti

Mgr. et Mgr. Barbora Holasová

Poradce & terapeutka Jak pracuji? Při své práci považuji za nejdůležitější vytvoření prostředí důvěry a bezpečí, a to pomocí empatie a respektu k individualitě a

Bc. Tereza Tylová, Ma.
Terapeuti

Bc. Tereza Tylová, Ma.

Psychoterapeutka Jak pracuji? V terapeutickém procesu mi velmi záleží na vytvoření bezpečného a důvěrného prostoru, v němž bychom mohli společně lépe pochopit Váš životní příběh

Newsletter

Odebírejte novinky do e-mailu

Chtěli by jste mít veškeré novinky, informace a celkový přehled o všem novém ihned v e-mailu? Stačí se přihlásit do odběru pomoci e-mailu níže.