Pandemie COVID-19 z pohledu psychologie

Pandemie, koronavirus, COVID-19

Pandemie jako psychologický jev nebyl doposud mezi odborníky příliš skloňován. Pandemie se totiž netýká jen lidí infikovaných virem, nýbrž záleží i na dalších faktorech, například jak se chová člověk, který není zatím virem přímo zasažen. Pandemii lze kontrolovat pouze tehdy, pokud společnost souhlasí s preventivními kroky a zabezpečovacími opatřeními, jako je dodržení sociálního odstupu, zakrývání kašle, zvýšená hygiena (…). Pakliže se tak ale neděje, pandemie se bude nadále šířit.

Čím více se dozvídám o psychologii pandemie a sleduji dopad na behaviorální aspekty naší společnosti, tím více si uvědomuji význam toho, jak člověk na krizové situace reaguje. Byli jsme svědky záchvatovitého nakupování zásob, xenofobie, hypochondrických obav a s tím spojeného návalu v čekárnách, izolace a jiných forem sociálního odstupu. Psychologie je klíčová k pochopení způsobu, jak se člověk vypořádává a reaguje na hrozbu pandemické infekce, dnes na COVID-19.

 Lidský mozek těžko rozlišuje mezi okamžitým ohrožení na životě a plíživým virem.
Lidský mozek těžko rozlišuje mezi okamžitým ohrožení na životě a plíživým virem.

Domnívám se, že se tu z pohledu psychologie potýkáme se slepou skvrnou – zatím nikdo nepospojoval kousky k pochopení a překonání pandemie. V posledních dvou letech virologové předvídali, že se v brzké době závažná pandemie objeví. Proto bylo důležité se psychologii pandemii více věnovat, aby bylo možné najít způsoby, jak jednotlivci i celým kulturám pomoci šíření nákazy kontrolovat a vypořádat se s emocionálními potížemi, jež s pandemii souvisí.

Pandemie představuje hrozbu s geografickými, ekonomickými, fyzickými k psychologickými dopady. COVID-19 je neviditelný nepřítel, o kterém se začínáme dozvídat víc. Ačkoliv představuje větší hrozbu pro staré lidi, nerozlišuje mezi barvou pleti, chudými a bohatými, lidmi bez vzdělání a vysokoškoláky.

Náš mozek je naprogramován, aby věnoval pozornost tomu, co je nebezpečné, nepředvídatelné a působí rychle. Je tím aktivován náš ascendentní retikulární aktivační systém, který spouští reakci útok-útěk. Jedná se o účinný mechanismus na ochranu proti predátorovi, ovšem pandemie je odlišný typ hrozby, se kterým si mozek nemusí umět poradit tak zdatně. Nathan Mesnikoff, ředitel UCHealth, tvrdí, že nejsme navrženi tak, abychom byli schopni se vypořádat s dlouhodobým stresem s COVID-19, jenž nás nepřímo ohrožuje. Lidský mozek těžko rozlišuje mezi okamžitým ohrožením na životě a plíživým virem.

Psychoterapie Praha 1

Hromaděni zásob a izolace jsou panickým jednáním, kterým člověk usiluje o přežití. Přestože je statisticky významnější pravděpodobnost úmrtí při dopravní nehodě, vzhledem k nedostatku informací o koronaviru, není náš mozek schopen vyhodnotit rizika tak zdatně jako v jiných situacích. Z tohoto pohledu je obava kolem COVID-19 legitimní, nicméně v současné situaci je nezbytné odlišovat skutečná fakta a hledat cesty, jak můžeme ochránit své zdraví. Totiž úzkost sama o sobě není špatná věc. Je to způsob, jak mozek říká tělu, aby věnovalo pozornost ohrožujícím okolnostem. Někdy se stane, že má člověk sklon zveličovat nebezpečí v neznámé situaci. Hledejme tedy balanc mezi tímto pólem a zdravou zodpovědností a svědomitostí vůči sobě i druhým.

Copingová doporučení během pandemie COVID-19

  1. Cvičit – úzkost způsobuje nával energie, kterou potřebujeme spálit; zapněte si cvičení na Youtube nebo skákejte pět minut přes švihadlo;
  2. Kvalitní spánek, neponocovat;
  3. Kvalitní strava – úzkost a strach vyvolávají lačnost po cukru a soli;
  4. Vyhýbat se návykovým a toxickým látkám.
  5. Tišit mediální hlad maximálně 90 minut denně. Více času může působit na stresovou hladinu organismu.
  6. Netrapte se tím, co nemáte v rukách a zaměřte se na to, co ovlivnit můžete.
  7. Během dne se několikrát zastavte a pravděpodobně si všimnete, že dýcháte mělce. Několikrát se zhluboka nadechněte a vydechněte.
  8. Neizolujte se. Volejte si s přáteli, partnerem, rodinou.
  9. Pomáhejte těm, kteří to potřebují. Šijte roušky, nakupte babičce, kdy hledíte na její i své bezpečí.

Zpravodajství a sociálním médiím doporučuji věnovat minimální čas (max. 60 – 90 minut) potřebný k orientaci aktuálních událostí. Dbejte na důvěryhodné zdroje (www.who.int, www.mzcr.cz) a vyhýbejte se bulváru + nepodloženým zdrojům, které vás atakují na sociálních sítích a Seznamu. Mohou totiž vyvolávat úzkost, strach a pocit bezmoci. Cílem je zaměřit se na to, co ovlivnit můžete a nenechat se zúzkostnit tím, že v rukou nemáte. Tzn. starejte se o svou imunitu – zacvičte si doma, spěte dostatečně, meditujte, jezte zdravě, neopíjejte se, čtěte a sledujte filmy s příjemnou tématikou aj.

Nerušte své každodenní rituály a naopak je posilte. V dobách, kdy cítíme úbytek jistoty, je naopak důležité si jistoty upevňovat. A rituál je prostředek, kterým si od dětství jistoty rámujeme do pocitu bezpečí. Pokud se cítíte ve stresu, vyzkoušejte techniku na svalovou relaxaci od Jacobsona, čtvercovou metodu dechu (4 sekundy nádech, 4 sekundy zadržet, 4 sekundy výdech, 4 sekundy zadržet a opakovat, dokud nepocítíte zklidnění), pozitivní imaginace (na Youtubu).

Strach z COVID-19 není iracionální

Naše tělo i mozek jsou vnitřně propojené systémy, které mohou vést k fyziologickému projevu úzkosti. Všimnete si jich díky únavě, bolesti hlavy, zažívacím potížím, třesu a svalovému napětí. Pokuste se proto být v kontaktu s lidmi a udržet si i komunitní perspektivu na celou situaci. Jak se totiž naše úroveň strachu může zvyšovat, máme tendence se v něm více cyklit. A myšlení na úrovni skupiny / komunity navozuje zpět pocit bezpečí a „že je to dobré“.

Pokud to jen trochu jde, vyrazte ven.
Zdroj: BBC

COVID-19 je zatím tichý, nepoznaný nepřítel a to způsobuje, že je náš ochranný systém stále v pohotovosti. Tím vyčerpáváme svoje energetické rezervy. Cílem tedy není stále kontrolovat situaci kolem, být konstantně v pohotovostním režimu a fungovat krizově. Potřebujeme i vypnout do klidového stavu. Naše tělo není zkonstruováno, aby vydrželo efektivně dlouhodobý stres, úzkost či krizovou konfiguraci organismu.

Místo soustředění na strach, omezení a zklamání ze situace zkuste občas i zavnímat, že se můžete začít věnovat činnostem, na které nebyl doposud čas. Například trávit více času s rodinou. Přátelé mi jsou inspirací, protože peníze za dovolenou, kterou museli zrušit, investují rádi do přestavby kuchyně. Neizolujte se. Buďte v kontaktu se svými blízkými, a pokud máte strach, komunikujte ho s někým, kdo stojí nohama na zemi. Aktuálně je k dispozici psychologické poradenství zdarma z iniciativy psychologů po celé ČR, kteří se zapojili do online kampaně na pomoc druhým. Hledejte #delamcomuzu.

Nepřenášejte aktuální situace do daleké budoucnosti. Pohybujte se v perspektivě následujících dvou týdnů a tyto dny si naplánujte tak, ať se každý den máte na co těšit. Říkám tomu „maják“. Žádný den nevynechte (1. den vana při svíčkách, 2. den upečte si váš oblíbený desert, 3. den přesaďte si kytky, 4. den zahrát si s dětmi hru, 5. …). Aktuální situace s karanténou sice není běžná, zároveň je to příležitost doplout k majákům, na které nebyl doposud čas a prostor.

Jestliže vás trápí závažnější problémy, poruchy spánku, paralýzy, ataky, abstinenční příznaky a navyšujete dávky návykových látek, kontaktujte krizové centrum (www.csspraha.cz) nebo některého z online psychologů. I já #delamcomuzu .

Pokud je těžké zvládat aktuální situaci, zapojte se do nezbytných životních činností. Buďte zaneprázdnění a nezbytní pro druhé. V krizových situacích je to častý nástroj, kterým se vyrovnáváme s vlastní úzkostí. A pokud to jen trochu jde, vyrazte ven. Sluneční svit pomůže přenést drama našeho světa, který si prochází náročnou zkouškou, do zdravější perspektivy.


Pokud se v tíživé situaci nacházíte již delší dobu, zvažte náhled nestranného odborníka. Konzultace s našimi psychology a poradci probíhá osobně či online.

Mgr. et Mgr. Bc. ŠÁRKA ČERVINKOVÁzakladatelka poradny, psycholožka, terapeutka, spisovatelka, publicistka a lektorka


Kontaktujte Šárku a do 24 hodin se vám ozve zpět

Upozornění: Zveřejněný text vychází z osobních zkušeností a z psychologicko-terapeutické praxe s klienty. Obsah má pouze informativní hodnotu. Nenahrazuje lékařskou péči a s ohledem na specifika a individualitu každého jedince je třeba se o svých potížích poradit se svým lékařem nebo vyhledat odbornou pomoc.

Diskuze