Dotaz:
Dobrý den,
už nevím, co dělat. Co se tu objevil koronavirus, není mi dobře. Jsem zoufalá a už týden se nemůžu pořádně nadechnout. Dusí mě to a moc nespím. Myslím si, že příčinou je situace, která se děje kolem nás. Panuje strach z toho, co bude – o rodinu, práci. Nejsem si vůbec jistá, jak to doma zvládneme. Bojím se, že nebude dostatek peněz. Potřebujeme s manželem vydělávat a zaopatřit rodinu. Poradíte mi co dělat, abych mohla zase normálně dýchat? Potřebovala bych na chvíli přestat myslet na ty hrůzy kolem. Děkuji moc za odpověď.
Odpověď na dotaz:
Dobrý den,
děkuji vám za důvěru. Události kolem koronaviru jsou pro všechny z nás nové. Doposud jsme podobnou situaci nezažili a chápu, že je to pro vás obtížné. Stres nepochybně může zvyšovat i izolace a doporučení nevycházet mezi lidi.
Z vašeho popisu je zjevné, že zažíváte úzkost. Úzkost vzniká při nadměrném stresu a souvisí s úzkostnými, katastrofickými myšlenkami, které vyvolávají i fyzické projevy (zrychlený tep, dýchání, pocit tíhy na prsou, v břiše, …).
Čím si můžete být v těchto nejistých časech určitě jistá, že vaše úzkostné myšlenky jsou z většiny naprosto nereálné. Nejen vaše. Každá úzkostná, která kohokoliv z nás pronásleduje, neodpovídá realitě a je falešná. Konstruuje ji váš mozek, protože je pravděpodobně už dlouhá léta zvyklý takhle fungovat. Pravděpodobně to není poprvé, kdy se bojíte budoucnosti a děsí vás, že nevíte, jak to bude. Ano stát se může sice cokoli, ale k úzkosti je potřeba přistupovat s vědomím, že je přehnaná. Stav, který popisujete, je zcela adekvátní v situaci bezprostředního ohrožení, jako je čelit ohrožení života, smrtelnému napadení aj. To, že takto reagujete v souvislosti s pandemii, je reakce na nesjitotu a stav, kdy něco nemáte pod kontrolou. Neznám vás, ale zkusme předpokládat, že potřebujete mít pravděpodobně pár věcí ve svém životě pod kontrolou a pokud tomu tak není, přichází úzkost. Obecně je fyziologický projev, který během úzkosti nastává, obranou. Chrání nás, abychom přežili, ale ve skutečnosti vás vlastně ochraňuje až příliš a právě to plodí přehnané scénáře.
Nyní bych Vám dala pár praktických rad:
- Tišit mediální hlad maximálně 90 minut denně. Více času může působit na stresovou hladinu organismu.
- Kvalitní spánek, neponocovat;
- Kvalitní strava – úzkost a strach vyvolávají lačnost po cukru a soli;
- Vyhýbat se návykovým a toxickým látkám.
- Cvičit – úzkost způsobuje nával energie, kterou potřebujeme spálit; zapněte si cvičení na Youtube nebo skákejte pět minut přes švihadlo; Netrapte se tím, co nemáte v rukách a zaměřte se na to, co ovlivnit můžete.
- Během dne se několikrát zastavte a pravděpodobně si všimnete, že dýcháte mělce. Několikrát se zhluboka nadechněte a vydechněte.
- Neizolujte se. Volejte si s přáteli, partnerem, rodinou.
- Pomáhejte těm, kteří to potřebují. Šijte roušky, nakupte babičce, kdy hledíte na její i své bezpečí.
Sice nás nedávno zasáhla krize, nicméně každá krize je vyvrcholením něčeho, co již nemohlo nadále fungovat a po krizi vždy přichází nový lepší začátek. Funguje to tak ve všech oblastech – ve vztazích, v ekonomice, v práci. Díky koronaviru se vracíme konečně po dlouhé době zpět ke zdravým hodnotám – pomoc blízkému člověku, soudržnost, podpora. Můžeme odpočívat a být v kontaktu s rodinou. Najednou se svět zastavil a my nemusíme nikam pospíchat a máme čas na sebe, i když v nestandardních podmínkách.
Každá krize má vždy začátek i konec. A i kdyby krize ohrozila Vaši práci, Vaše schopnosti Vám zůstanou a najdete jiný způsob živobytí. Vše bude zase v pořádku a život zase pojede naplno, svět si jen potřeboval trochu odpočinout od toho všeho výkonu a shonu. Brzy se opět kola každodennosti rozpohybují a zase najedeme do rychlejšího tempa. Zkuste se věnovat věcem a lidem, na které jste neměla čas. Brzy bude toho času opět o něco méně. Žijte naplno, zkuste jen nepřežívat a nečekat.
Přeji vám i manželovi zdraví a vnitřní klid.
